Kultura
Na osobnosti 60 let, na které by se nemělo zapomenout XIV.
V 60. letech kontakty se zahraničím svým způsobem zprostředkovával literární teoretik a historik Mojmír Grygar. Narodil se v roce 1928 v Babíné na Slovensku, studoval literární vědu a estetiku na…
Článek


Mezi autory jejichž tvorba je překládaná do mnoha světových jzyků patří Ivan Klíma, spisovatel dramatik. Narodil se v roce 1931, v roce 1956 absolvoval Fil. Fakultu UK. Působil jako redaktor v nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1969 odjel do USA, kde působil jako hostující profesor na Michiganské universitě. V 6O letech přispíval do periodik, Květy, Plamen, Orientace, Literární noviny, Literární listy Je autorem řady dramat, reportáží, próz, esejů. V 60. letech publikoval například, Hodina ticha, Klára a dva páni. V roce 1969, Loď jménem naděje. Z dramat to byla například Mistr 1967, Cukrárna Miriam 1968, Porota 1968, Ženich pro Marcelu 1969 a řada dalších.

K osobnostem, které hluboce zasáhly nejen do kulturního života, ale i obecně společenského dění patří bezesporu Zdeněk Mahler / 1928 – 2017 / Spisovatel, scénarista, publicista, muzikolog. Ukončil Filosofickou fakultu UKv roce 1952, byl redaktorem v Československém rozhlase s L. Aškenazym, A.Lustigem, O.Pavlem, K.Kynclem. Byl dramaturgem Laterny magiky, podílel se na přípravě československé účasti na výstavě Expo 58 v Bruselu. Spolupracoval jako scénrtista s O.Krejčou, J.Kačerem,J. Schmidtem. Je autorem řady televizních, filmových, rozhlasových scénářů. V 60 letech to jsou například: " Den sedmý, osmá noc (1969), Flirt se slečnou Stříbrnou (1968), Nebeští jezdci (1968), Co nikdy nepochopím (1968) – spolupracoval na přípravě filmu_, Svatba jako řemen_ (1967). Připravoval také vzdělávací pořady, jako například: Hledání ztraceného věku (1965) a další. Podílel se na zahraničních projektech, jako byl film Miloše Formana Amadeus a další. Zapojoval se také do diskusí zabývajících se otázek kulturního dědictví, například o vlastnictví pražské katedrály sv. Václava.
K významným představitelkám slovenského filosofického myšlení, které ovlivnily interpretaci dějiny a koncept filosofie v 60 letech, patřila Elena Várossová, /1926 – 2010 /.Zabývala se především dějinami slovenského filozofického myšlení. Vysokoškolská studia filozofie a francouzštiny ukončila na Komenského universitě. Absolvovala studentské pobyty v 60 letech v Moskvě, Leningradu, Paříži, účastnila se také v tomto období významných mezinárodních kongresů a sympózií například v Salzburgu, Cordobě, Varšavě, Varně. V roce 1951 začala pracovat ve Filozofickém ústavu SAV, patřila mezi zakládající členy této organizace. V letech 1953-1970 zde působila jako vedoucí oddělení dějin filozofie. Je autorkou monografie _Slovenské obrodenecké myslenie, jeho zdroje a základné idey,_1963,. Je editorkou Kapitol z dejín slovenskej filozofie, 1957, Prehľadu dejín slovenskej filozofie, 1965, Podílela se na společné publikaci, _Antologie z dějin české a slovenské filozofie. _V 60. letech se účastnila diskusí ve kterých se řešila kulturně - společensko-politická problematika, publikovala v řadě odborných i populárně- vědných periodikách. Filozofia, Slovenské pohľady a další.

