O stoleté cestě čínské společnosti od vzniku její komunistické strany

Seminář moderoval a také vystoupil s příspěvkem v diskusi, Jan Campbell, předseda Akademické rady Institutu české levice. Nejednalo se ale jen o akci dvou institucí. Na české straně se účastnili odborníci z různých oblastí, např. představitel Československého zahraničního institutu, emeritní diplomat a mezinárodně uznávaný odborník, či představitel Společnosti pro evropský dialog. Čínská strana přizvala do diskuse dva odborníky přímo z Číny – místoředitele Centra pro studium politiky a práva Pekingské university a proděkana jedné z fakult Beijing Normal University.

Jak již bylo uvedeno, zazněly příspěvky k historické cestě Číny, její komunistické strany i jejího lidu, ale také o současném postavení ČLR v dnešním světě. O tom, co znamená socialismus s čínskými rysy. Nemohla být ani nezmíněna situace s covidem 19 a i to, že ČLR byla jediným z důležitých světových států, kde loni nedošlo k poklesu ekonomické výkonosti země. Čínští účastníci hovořili o zkušenostech s ekonomickým čínským systémem, kdy jde o mix státního vlivu i tržních sil a také o mezinárodní politice ČLR a jejím internacionalistickém zaměření, včetně třeba pomoci s očkováním proti covid 19 v zemích, které nejsou schopny si toto sami zajistit. V závěrečné reakci na diskusi velvyslanec znovu podtrhl snahu ČLR o partnerství a kooperaci. Zdůraznil, že jeho země má pětitisíciletou historii, a proto může být trpělivá. A že je velmi důležité posilovat důvěru čínských občanů v komunistickou stranu a její vedení. Uvedl, že trpělivost přináší růže a ty v budoucnosti rozkvetou.

Za zmínění stojí, že semináře se účastnila i spolupředsedkyně mezinárodní levicové sítě Transform!europe Cornelia Hildebrandtová, která hovořila o roli této organizace v evropské levici i o jejím podílu na letošním připomínání si vzniku komunistického hnutí v Evropě, o potřebě tvůrčího studování marxismu i potřebě dialogu jako základu pro vzájemné se poznání a porozumění.

V době, kdy rostou spíše bariery mezi občany a politickými strukturami naší části Evropy a mezi Čínskou lidovou republikou, je možno najít příležitosti k dialogu a ke vzájemnému poznání. Z vyjádření všech účastníků lze odvodit, že by to neměla být poslední akce tohoto charakteru.